Kdo jsou Tančící Dervišové?

Administrator | 07.12.2011 | přečteno 2919x
  "Přijď, přijď znovu, kdokoli jsi, přijď!
Bezvěrče, uctívači ohně nebo modloslužebníku, přijď!
Přijď i když jsi stokrát porušil svoji kajícnost.
Naše je brána naděje, přijď takový, jaký jsi."

Kdo je Mevlana?

Mevlana, známý také jako Rúmí, byl islámský filozof a mystik, nikoli však muslim ortodoxního zaměření. Jeho nauka obhajuje neomezenou toleranci, pozitivní uvažování, laskavost,milosrdenství a vnímání prostřednictvím lásky. On i jeho kácí vnímali jako více či méně pravdivá všechna náboženství. Díky tomu, že se stejnýma očima díval na muslimy, židy i křesťany, našlo jeho mírumilovné a tolerantní učení ohlas u vyznavačů všech náboženství a příslušníků různých sekt.Mevlana se narodil 30. září 1207 v Balchu v dnešním Afghánistánu. Zemřel 17. prosince 1273 v městě Konya v současném Turecku. K věčnému odpočinku byl uložen po boku svého otce a nad jeho pozůstatky byla vybudována pozoruhodná svatyně. V okolí Mevlanova mausolea ze 13. století byla postupem času vybudována i mešita, taneční sál, příbytky pro derviše a školou. Jsou zde i hroby některých vůdců řádu Mevlevi. To vše se zachovalo až dodnes a jezdí sem poutníci ze všech částí muslimského i nemuslimského světa.Mevlanovy knihy jsou překládány do mnoha jazyků a celosvětově patří mezi nejlépe prodávané knihy svého druhu. V současnosti je Mevlana, lépe známý jako Rúmí, „nejlépe prodávaným básníkem“ ve Spojených státech amerických. Výtisků knihy To podstatné od Rúmího (The Essential Rumi) od Colemana Barkse se prodalo více než čtvrt milionu výtisků.Tato kniha patří mezi 1000 nejlépe prodávaných knih v knihkupectví Amazon a je to zdaleka nejprodávanější kniha básní!

Vířící dervišové

„Tanec" vířících dervišů se nazývá Sema. Sema je součástí inspirace Mevlany Džaláluddína Rúmího jakož i a tureckých obyčejů, historie, názorů a kultury.Sema vyjadřuje mystický duchovní vzestup člověka na jeho cestě myslí a láskou k dokonalosti. Tím, že se obrací k pravdě, roste působením lásky, opouští své ego a nachází pravdu, dospívá k dokonalosti. Potom se vrací ze své duchovní cesty jako člověk, který dosáhl zralosti a větší dokonalosti, aby miloval a aby byl užitečný všemu stvoření, všem tvorům bez odhledu na víru, rasu či národní příslušnost.Z vědeckého hlediska při tomto tanci vidíme -- jak konečně potvrzuje i současná věda -- žezákladní podmínkou vší existence je otáčení. Neexistuje žádný předmět, žádný tvor, který se neotáčí, a sdílená podobnost mezi tvory je dána oběhem elektronů, protonů a neutronů v atomech, ze kterých sestává struktura každého z nich. V důsledku této podobnosti se všechno otáčí a člověk pokračuje ve svém životě, ve své existenci, díky otáčení v atomech,ve stavebních kamenech jeho těla, díky oběhu jeho krve, tím, že ze země vzchází a do ní sevrací, díky jeho otáčení se samotnou zemí.Tohle všechno je však přirozené, nevědomé otáčení. Člověk je ale také vlastníkem mysli a inteligence, která ho odlišuje od ostatních tvorů a povyšuje ho nad ně. A tak „tančící derviš" neboli Semazen vede svoji mysl k tomu, aby se podílela na oné sdílené podobnosti otáčení všech ostatních tvorů. Taneční obřad tak na různých úrovních představuje mystickou cestu duchovního vzestupu člověka jeho myslí a láskou k Dokonalému. Tančící derviš se obrací k pravdě, roste láskou, opouští své ego, nachází pravdu a přibližuje se k dokonalosti. Pak se z duchovní cesty vrací zralejší, očištěnější a lépe schopný milovat a být k užitku všemu

Obřad Sema sestává ze sedmi částí.

První část

Derviš se svou pokrývkou hlavy -- náhrobním kamenem jeho ega -- bílou suknicí --rubášem jeho ega – snímá černý plášť a rodí se do pravdy, putuje a přibližuje se k ní. Na začátku každého zastavení Semy, zkříží paže: představuje tak číslici jedna a podává svědectví o svém souladu s Bohem. Při otáčení tanečník rozpaží. Jeho pravá ruka míří k nebesům a je připravena k přijetí božího dobrodiní. Dervišův pohled směřuje k levé, dolů směřující ruce, kolem které se také točí. Zprava doleva, kolem srdce. Tak tanečník předává duchovní dar od Boha lidem, na které se dívá očima Boha. Tím, že se otáčí okolo svého srdce, zprava doleva, objímá celé lidstvo, veškeré tvorstvo, se zalíbením a láskou …..Začíná chvalozpěv „Nat-I Serif" určený Prorokovi, který představuje lásku, a všem Prorokům před ním. Modlit se k nim znamená modlit se k Bohu, který je všechny stvořil.

Druhá část je hlas bubnu, který symbolizuje příkaz Boha daný tvorstvu: „Buďte."

Třetí část je instrumentální improvizace „taksim" na flétnu zvanou „ney“. Melodie představuje první, původní, Božské vdechnutí, které dává život všemu.

Čtvrtá část se sestává ze vzájemných pozdravů dervišů a jejich trojího obcházení v kruhu „Devr-i Veled" za doprovodu hudby nazývané „pešrev." To symbolizuje pozdravení duše duši skryté ve tvarech a tělech.

Pátou částí je Sema (otáčení/víření). To sestává ze čtyř pozdravů čili „selamů". Na začátku i na konci každého z nich derviš dosvědčuje svým zjevem soulad s Bohem.

· První pozdravení představuje zrození člověka k pravdě jak v citech, tak v mysli.Cílem je plné vnímání existence Boha jako Stvořitele i uvědomění si jeho stvoření.

· Druhé pozdravení vyjadřuje extázi, pohnutí člověka stojícího tváří v tvář velkoleposti a velikosti Boží, člověka, který si je vědom Jeho všemohoucnosti.

· Třetí pozdravení vyjadřuje proměnu extáze v lásku, a tím i obětování mysli lásce. Je to naprosté podřízení se, zánik sebe samotného v milovaném, nastolení jednoty.Tento stav extáze je nejvyšším stupněm osvícení v buddhismu, kde se nazývá „nirvána", i v islámu, kde se mu říká „fenafillah“. Avšak nejvyšší dokonalostí v Islámu je dosažení statutu Proroka, který je nejprve nazýván služebníkem Boha a potom jeho poslem. Cílem Semy není nespoutaná extáze a ztráta vědomého myšlení. Po skončení tohoto pozdravení potvrzuje derviš opět svým zevnějškem jednotu s Bohem, vědomě a procítěně.

· Při čtvrtém pozdravení, „Vzestupu Proroka k Trůnu“ se derviš vrací ke svému úkolu na zemi a dosahuje stavu „fenafillah". Vrací se ke svým pozemským úkolům a do svého stavu podřízenosti. Tak končí jeho vzestup na duchovní cestu. Derviš se znovu stává služebníkem Boha, jeho Písma, jeho Proroků a všeho jeho tvorstva.

V šesté části končí Sema čtením Koránu, a to zvláště verše ze súry Bakara 2, verš 115:

„Bohu patří Východ i Západ, a zatím co se otáčíte, stojíte Mu tváří v tvář. Je Všeobjímající, je Vševědoucí."

Sedmá část je modlitbou za odpočinutí duší všech Proroků a všech věřících.

Anketa

Jak se Vám líbí náš web?

Výborný
82%
Dobrý
8%
Ujde to
1%
Špatný
7%
Zpět na seznam článků