Cesta papeže Františka do Indonésie
Mezináboženské setkání s mladými lidmi
“Catholic junior college” (singapur)
Pátek 13. září 2024
Děkuji mnohokrát za vaše slova!
Zasáhly mě tři věci, které byly řečeny: „gaučový kritik“, „komfortní zóna“ a „technologie“ – povinnost ji používat, ale také související rizika. Toto je řeč, kterou jsem si připravil, ale teď budu mluvit [spontánně]!
Mladí lidé jsou odvážní a rádi hledají pravdu, ale musí si dávat pozor, aby se nestali tím, čemu jste říkal „gaučový kritik“ s nekonečnem řečí. Mladý člověk musí být kritický a není dobré nikdy nebýt kritický. Ale musíte být konstruktivní v kritice, protože existuje destruktivní kritika, která pouze přináší spoustu stížností, ale nenabízí novou cestu vpřed. Ptám se všech mladých lidí, každého z vás: myslíte kriticky? Máte odvahu kritizovat, ale také odvahu nechat ostatní kritizovat vás? Protože když kritizujete vy, pak vás bude kritizovat někdo jiný. Toto je upřímný dialog mezi mladými lidmi.
Mladí lidé musí mít odvahu budovat, posouvat se vpřed a vycházet ven ze svých „komfortních zón“. Mladý člověk, který se vždy rozhodne trávit svůj čas v „komfortu“, je mladý člověk, který tloustne! Není tlustší na těle, ale tlustší na mysli! Proto říkám mladým: „Riskuj, jdi ven! Neboj se!” Strach je diktátorský postoj, který vás paralyzuje. Je pravda, že mladí lidé často dělají chyby, mnoho chyb, a bylo by dobré, kdyby se každý z nás – každý z vás – mohl zamyslet nad tím, kolikrát chyboval. Děláme chyby, protože jsme se vydali na cestu a po cestě děláme chyby. To je normální; důležité je uvědomit si, že jste chybovali. Podívejte, kdo může odpovědět na mou otázku: Co je horší, udělat chybu, protože jsem se vydal na cestu, nebo neudělat chybu, protože jsem zůstal doma? Všichni, to druhé! Mladý člověk, který neriskuje, který se bojí dělat chyby, je už starý! Chápete to?
Mluvilo se také o médiích. Dnes je tolik možností, tolik možností využití médií, mobilu nebo televize. Chtěl bych se vás zeptat: je dobré používat média, nebo to není dobré? Zamysleme se nad tím. Jaký je mladý člověk, který nepoužívá média? Je uzavřený. Co mladí lidé, kteří žijí totálně v otroctví médií, jací jsou? Jsou ztracení. Všichni mladí lidé by měli používat média, ale způsobem, který nám může pomoci jít vpřed, ne způsobem, který by nás mohl zotročit. Chápete? Souhlasíte, nebo nesouhlasíte?
Jedna z věcí, která mě na zdejších mladých lidech nejvíce zaujala, je vaše schopnost mezináboženského dialogu. To je velmi důležité, protože pokud se začnete hádat: „Moje náboženství je důležitější než tvoje…“ nebo „Moje je pravé, tvoje není pravdivé….“ kam to povede? Odpovězte někdo. [Mladý člověk odpoví: „K destrukci“.] To je pravda. Všechna náboženství jsou cestami k Bohu. Použiji přirovnání, jsou jako různé jazyky, které vyjadřují božské. Ale Bůh je pro každého, a proto jsme všichni Boží děti. “Ale můj Bůh je důležitější než tvůj!” Je to pravda? Je jen jeden Bůh a náboženství jsou jako jazyky, cesty k Bohu. Někdo je sikh, někdo muslim, někdo hinduista, někdo křesťan. Chápeme to? Mezináboženský dialog mezi mladými lidmi však vyžaduje odvahu. Věk mládí je věkem odvahy, ale můžete tuto odvahu zneužít k věcem, které pro vás nebudou prospěšné. Místo toho byste měli mít odvahu jít vpřed a vést dialog.
Jedna věc, která hodně pomáhá při dialogu, je respekt. Řeknu vám jednu věc. Nevím, jestli se to děje tady, v tomto městě, ale v jiných městech se stává, že se mezi mladými lidmi stane něco špatného: šikana. Ptám se vás: kdo je nejstatečnější, aby mi řekl, co si myslí o šikaně? [Někteří mladí lidé reagují] Děkuji! Každý uvedl definici šikany, ale s jiným aspektem. Ať už se jedná o verbální nebo fyzickou šikanu, vždy se jedná o agresi. Vždy. Jen se zamyslete nad tím, co se děje ve školách nebo dětských skupinách: šikana se zaměřuje na ty, kteří jsou slabší. Například postižený chlapec nebo dívka. Místo toho jsme zde viděli ten krásný tanec s postiženými dětmi! Každý z nás má své schopnosti a omezení. Máme všichni schopnosti? [Odpověď: „Ano!“] Máme všichni nějaká omezení? [Odpověď: “Ano!”] Dokonce i papež? Ano, všichni, všichni! A protože každý máme svá omezení, musíme respektovat postižení druhých. Souhlasíte? To je důležité. Proč to říkám? Protože překonání těchto věcí pomáhá ve vašem mezináboženském dialogu, neboť je postaven na respektu k druhým. To je velmi důležité.
Nějaké další otázky? Žádné? Chci vám poděkovat a zopakovat, co nám řekl Raadž: udělat všechno, co je v našich silách, abychom si zachovali odvážný přístup a podporovali prostor, kam mohou mladí lidé chodit a vést dialog. A to proto, že váš dialog vytváří cestu, a tato cesta vede vpřed. Pokud vedete dialog jako mladí lidé, budete vést dialog také jako dospělí; budete vést dialog jako občané i jako politici. Rád bych vám řekl něco o historii: pro každou diktaturu v dějinách platí, že první věcí, kterou udělá, je, že přeruší dialog.
Děkuji vám za tyto otázky a jsem rád, že vás, mladé lidi, poznávám, že potkávám odvážlivce, téměř bez ostychu, jste dobří! Mým přáním je, abyste vy všichni mladí šli vpřed s nadějí, a ne vzad! Riskujte! Jinak „ztloustnete“! Bůh vám žehnej a modlete se za mě, já to dělám za vás.
A nyní se v tichosti pomodleme jeden za druhého. V tichosti.
Kéž Bůh žehná nám všem. V budoucnu, až už nebudete mladí, ale budete staří a prarodiče,
učte všechny tyto věci své děti. Bůh vám žehnej a modlete se za mě, nezapomeňte! Ale modlete se za, ne proti!
Zdroj:https://www.vatican.va/content/francesco/en/speeches/2024/september/documents/20240913-singapore-giovani.html[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]