Poslední vývoj událostí v Turecku z pohledu členů hnutí Hizmet

| 27.07.2016 | přečteno 2066x

Co se stalo?

  • Během páteční noci se skupina armádních důstojníků středních hodností pokusila o puč
  • Zaměřili se na Istanbul a Ankaru. Obsadili mosty přes Bospor, letiště, budovu parlamentu a některé policejní stanice
  • Jimi provedený pokus o převrat byl špatně naplánovaný i špatně provedený
  • Policie spolu s obrovskou podporou veřejnosti jejich akci zmařila
  • Bylo zabito více než 160 civilistů, 104 vojáků podílejících se na puči, přes 1500 lidí bylo zraněno
  • Vláda z pokusu o převrat obvinila svého tradičního obětního beránka - Gülenovo hnutí. Někteří členové vlády dávají vinu také vládě USA.

 

Následná opatření turecké vlády (ke dni 24. července)

  • 47 188 státních úředníků bylo odvoláno
  • 1 577 děkanům bylo nařízeno odstoupit z funkce
  • 21 683 učitelům soukromých škol byla odebrána licence k učení
  • 1043 soukromých škol bylo zavřeno
  • 15 soukromých univerzit bylo zavřeno
  • 35 zdravodnických zařízení bylo zavřeno
  • 1125 neziskových organizací bylo zavřeno
  • 8591 vojáků je zadrženo
  • 950 civilistů je ve vazbě
  • 3 deníkům bylo zabráněno, aby byly tištěny
  • 20 internetových zpravodajských serverů bylo zablokováno
  • 2 745 soudců a právníků bylo mezi odvolanými státními zaměstnanci

 

Kdo stojí za pokusem o puč?

  • Dosud nevíme, kdo za pučem stojí. Zatím je příliš brzy, abychom to mohli určit.
  • Víme jen, že Erdogan využívá tento incident jako záminku k čistkám ve státní správě a společnosti
  • Míra a rychlost čistek ukazuje, že daleko překračují okruh pučistů
  • Mnohé naznačuje, že se zbavuje všech neloajálních lidí
  • Jak dokázala vláda přes noc určit, že se 20 000 soudců, prokurátorů a státních úředníků na puči podílelo?

 

Vláda říká, že vyšetřování těchto lidí již probíhalo a to pomohlo celou věc urychlit.

  • Pokus o převrat tedy nějakým způsobem pomohl urychlit tyto lidi propustit. Jak?
  • Média hovoří o 60 000 lidí odstraněných od korupční kauzy z roku 2013
  • Takže teoreticky se již zbavila lidí spojených s jinými skupinami. Kdo to tedy je?
  • Vidíme, kdo je předmětem této čistky. Členové Ústavního soudu, kteří kritizovali vládní omezování internetu. Jednoduše řečeno ti, kdo nejsou loajální vládě.

 

Odsoudil puč Fethullah Gülen?

  • Zcela a jednoznačně
  • Hned v prvních hodinách převratu odsoudila pokus o převrat Aliance pro sdílené hodnoty, organizace, která mluví Gülenovým jménem. Toto odsouzení bylo následováno osobním prohlášením Fethullaha Gülena, a  prohlášeními  hlavních Gulenem inspirovaných organizací, které pokus o převrat jednoznačně odsoudily.
  • Gülenovo odsouzení bylo uveřejněno světovým tiskem.

 

Proč tedy Erdogan z tohoto pokusu o převrat Gülena obvinil?

  • Gülen a hnutí Hizmet jsou tradičně Erdoganovými obětními beránky. Cokoli se kdekoli stane, co není možné dokázat, viní za to Gülena.
  • Ať už se jedná o dopis 74 amerických senátorů odsuzující zásahy omezující svobodu tisku v Turecku či o vyšetřování korupčních skandálů nebo další záležitosti, stejně absurdní. Gülen se stává záminkou k čistkám státní správy i společnosti ode všech, kdo nejsou plně loajální.

 

V nedělním interview Gülen řekl, že vláda možná zorganizovala puč sama, aby získala více moci. Skutečně?

  • Gülen poskytl od zmařeného pokusu o puč tři rozhovory. Řekl, že nemá žádné možnosti, jak by jistil, zda tento puč byl zinscenovaný Erdoganem, nicméně je tuto možnost potřeba brát v potaz.
  • Nicméně, to že Gülen zmínil, že i tuto možnost je potřeba brát v úvahu, nesmíme vykládat chybně. Podobně odpověděl na otázku, zda do puče byli zapleteni někteří z jeho příznivců: Nemohu znát všechny své příznivce, proto ani nemohu říct, že žádný z lidí, kteří jsou inspirováni mými myšlenkami, se na puči nepodílel. Mělo by být zahájeno vyšetřování mezinárodním orgánem. Uvítám jakékoli závěry, ke kterým dospěje.

 

Takže turecký lid se postavil proti armádě po bok prezidenta Erdogana? Není tedy pravda, že nemá mezi lidmi širokou podporu?

  • Erdoganova podpora mezi tureckými voliči byla před tímto pučem přibližně 40 až 50%. Takže měl širokou podporu.
  • Dokonce i vytrvalí kritici Erdogana a vlády převrat odsoudili a stáli za vládou.
  • Klíčové bylo, že organizátorům státního převratu se nepodařilo přesvědčit, že jejich převrat může být úspěšný, což odborníci považují za zásadní.
  • Mezi tureckou veřejností nebyla podpora pro převzetí moci armádou.

 

Proč byli dříve lidé proti Erdoganovi? Co udělal, že někteří byli tak nespokojení?

  • V prvním  a druhém volebním období Erdogan vedl reformní vládu.
  • Nicméně od roku 2010 se stával Erdogan stále více autoritářským a začal uplatňovat stále více populistickou islamistickou politiku. Protesty v Gezi parku v létě 2013 byly reakcí na tuto autoritářskou politiku. Erdogan tyto protesty označil za převrat "lobby úrokové sazby", což je eufemismus pro židovskou lobby.
  • Tento autoritářský posun nabral na obrátkách, když se na veřejnost dostaly v prosinci 2013 zprávy o sérii korupčních vyšetřování obviňujících lidi z Erdoganova blízkého okolí. Ve snaze zahladit podstatné důkazy a zmařit soudní vyšetřování podnikl Erdogan protiúder. Postupně získává kontrolu nad soudnictvím, médii a občanskou společností, aby zničil všechny formy opozice.
  • Mnoho lidí je nespokojeno s výsledným autoritářským režimem.

 

Co teď?

  • Erdogan již zvítězil. Po jeho honu na čarodějnice proti opozičním skupinám, nebude mít již žádnou významnou opozici.
  • Doposud náčelník generálního štábu odolával Erdoganovým pokusům na proměnu armády. Nyní do toho byl vtažen.
  • Poté, co dosáhl kompletní loajality od struktur tureckého státu a občanské společnosti, je pravděpodobné, že se Erdogan dále zaměří na tureckou diasporu v zahraničí.
  • Již nyní vidíme koordinované útoky proti Hizmetu v zámoří a tento trend bude pravděpodobně pokračovat.
  • Za posledních 6 let Erdogan vytvářel formální i neformální struktury, přes které dokáže mobilizovat turecky mluvící a stále širší muslimské komunity.

 

 

                                                                                         GÜLEN A HIZMET

 

Proč je Gülen Erdoganovým tradičním obětním beránkem?

  • Hizmet kritizuje. Kvůli jeho kritice jej chce Erdogan umlčet.
  • Erdoganovo pojetí politického islámu je v opozici s pojetím Hizmetu, který islám chápe jako nepolitický. Erdogan se sblížil s Hizmetem, když upustil od teze politického islámu. Když se vrátil ke svému pojetí politického islámu, začal se k Hizmetu chovat nepřátelsky.
  • Hizmet má široce rozvětvenou síť, což dělá dojem, že „jsou všude“, což umožňuje dělat masové čistky a zaměřovat se na oblasti a lidi, co spolu viditelně nesouvisejí. Nemohl by se zbavit soudců po nezdařeném převratu, pokud by neprohlásil, že tu existuje určitá spojitost. Hizmet se svojí širokou škálou škol a absolventů, nabízí vytvoření podobné iluze.
  • Předpřipravená historka: snáze obvinit skupinu, která je již v srdcích a myslích Erdoganových příznivců považována za vinnou

 

Vytvořil Hizmet v Turecku paralelní stát?

  • Mezi lety2000 a2006 byl Gülen souzen a následně osvobozen tureckými sekulárními soudy z infiltrace do státních struktur. Osvobozující rozsudek vydal Turecký nejvyšší odvolací soud v roce 2008. Případ, který byl proti němu vedený, obsahoval naprosto stejné „důkazy“ a „odůvodnění“, která vytahují média dnes. Pokud by v nich bylo alespoň zrnko pravdy, Gülen by byl býval odsouzen. Mějme na paměti, že ke Gülenově zproštění viny došlo v roce 2008, ve stejném roce, kdy by byla strana AKP odsouzena stejnými soudy jako centrum náboženského fundamentalismu.
  • Hnutí se zaměřuje na vzdělávání a vzestupnou sociální mobilitu, kterou mladým umožňují kvalitní školy a sociální projekty. Provozovalo na 400 škol, které patřily k nejkvalitnějším v Turecku. Je tedy statistickou nevyhnutelností, že absolventi těchto škol získali pozice ve státním sektoru. To samo o sobě není důkazem viny.
  • Příchylnost veřejných činitelů k určité filosofii, světonázoru, náboženství nebo k politické straně, kterou volí, není protiprávní ani nemorální. K vyslovení podezření nestačí jen to, že jich mnoho sdílí podobný názor na svět. Je potřeba se ptát, zda se tito lidé chovají v rozporu se zákonem. A tvrzení, že se tak chovají, musí být dokázáno u soudu, což se nestalo.
  • V dnešních časech digitálních záznamů to jistě není nic nemožného. Navíc turecká tajná služba nebyla nařčena, že by byla s hnutím provázána. Proč tedy nebylo údajné nezákonné jednání prokázáno?
  • Pokud by hnutí Hizmet chtělo kontrolovat stát, mohlo to udělat jednoduše založením politické strany. Proč vynakládat čas a prostředky na zřizování škol v odlehlých částech světa, když můžete vyhrát volby a „ovládnout“ stát tímto způsobem.

 

Jak byste popsal Fethullaha Gülena?

Jako mainstreamového sunitského hanafíjského učence a obhájce míru, který inspiroval nadnárodní hnutí věnující se sociálním a vzdělávacím aktivitám, podněcující dialog pro blaho a užitek společnosti obecně.

 

Jak byste popsal hnutí Hizmet?

  • Sociální hnutí inspirované islámem, založené na službě pro veřejné blaho a altruismu
  • Jeho cílem je znovu definovat, co znamená být muslimem v 21. století
  • Zaměřuje se na  vzdělávání, dialog a humanitární práci
  • Zdůrazňuje hodnoty jako je empatie, starostlivost, sociální odpovědnost a dialog

 

Je toto hnutí kult?

  • Gülen není vůdcem kultu a ani hnutí není žádným kultem, který je definován jako neortodoxní, extrémistické nebo falešné náboženství či sekta, jehož vyznavači často žijí mimo běžnou společnost pod nadvládou vůdce, který od nich vyžaduje slepou poslušnost a loajalitu.
  • Gülenův teologický názor není neortodoxní, reformistický, modernistický ani extrémistický. Spíše nabízí novou perspektivu na základní náboženské texty skrze autentické metody interpretace.
  • Hnutí, které inspiroval, není extrémistické a ani náhodou nežije mimo konvenční společnost. Naopak, Gülen neustále nabádá k integraci a staví se proti segregaci v jakékoli podobě.
  • Gülen se snaží vyhnout tomu, aby byl v centru zájmu, ani nechce, aby byli lidé oddaní jeho osobě. Často uvádí na pravou míru a vymezuje se vůči termínům jako Gülenovo hnutí, Gülenovi příznivci, Gülenovy školy.

 

Proč mají někteří lidé z Hizmetu strach?

  • Náboženská dimenze Hizmetu dráždí některé Kemalisty, kteří jsou velmi citliví k manifestaci náboženství vzhledem k turecké minulosti i současnosti.
  • Apolitické pojetí islámu, který Hizmet zastává, je v protikladu vůči politickému islámu a autoritářskému režimu vládnoucí strany.
  • Velikost a šíře základny příznivců Hizmetu je důvodem k obavám pro ty, kdo jsou skeptičtí ke všem velkým věcem.
  • Obtížné zařazení a klasifikace hnutí Hizmet budí u některých lidí obavy z toho, co vlastně dělá a jaké jsou jeho cíle.

Anketa

Jak se Vám líbí náš web?

Výborný
82%
Dobrý
8%
Ujde to
1%
Špatný
7%
Zpět na seznam článků