Bruselské sympozium akademiků a islámských duchovních proti násilí a terorismu

| 30.03.2016 | přečteno 1134x

   V Bruselu se ve dnech 15.-16. března 2016 konalo dvoudenní sympozium Boj proti násilnému extremismu: mudžahada a odpovědnost muslimů. Organizátory byly Platforma pro mezináboženský dialog a Institut Fethullaha Gülena při Katolické univerzitě v Lovani. Sympozia se účastnilo na čtyři sta hostů, z nichž více než polovina přijela z muslimských zemí. Byli mezi nimi vysocí  islámští duchovní, vědci, politici a další významné osobnosti z různých zemí světa. Sympozium bylo věnováno otázkám souvisejícím s pojetím džihádu v chápání sebevražedných atentátníků a teroristů a jeho protipólu mudžahady jako duchovního boje ve smyslu osobního úsilí být lepším muslimem.

Program se sestával z osmi workshopů a čtyř diskusních panelů, během nichž se účastníci zabývali takovými tématy jako je vzájemný vztah násilí a náboženství i spojitostí násilí se sociálním a kulturnímprostředím.  

Výsledkem bylo společné prohlášení  všech zúčastněných, ve kterém se jednohlasně a rozhodně postavili na odpor proti bombovým útokům a dalším teroristickým činům konaným ve jménu islámu.

„Rozhodně a bezpodmínečně odsuzujeme teroristické organizace jako tzv. Islámský stát, Al-Káida,  Boko Haram a další podobné skupiny páchající násilí. Dále odmítáme všechny sebevražedné útoky, násilný extremismus i ostatní teroristické činy páchané ve jménu islámu.

Duch Koránu a islámu toto násilí a útoky neobsahuje. Jako muslimové jsme povinni postavit se extremistické ideologii a ukázat světu jinou, pozitivní tvář islámu.“

Během panelu se diskutující též pokoušeli odpovědět na otázky typu:  Je tu tendence k islámskému terorismu? Nesou muslimové zodpovědnost za činy teroristů? Jaká opatření pro boj s terorismem  přijali islámští učenci a duchovní? nebo Jak je třeba vysvětlovat pojem „džihád“?

Ředitel Platformy pro mezikulturní dialog, belgické nevládní organizace, Ramazan Güveli konstatoval, že z hlediska boje proti terorismu je to poprvé, co se na jednom místě sešlo tak velké množství lidí s různorodým myšlením  a je potěšující, že z tohoto setkání vzešly mnohé důležité myšlenky.

Güveli uvedl, že mnozí islámští duchovní se cítí znepokojeni kvůli rostoucímu negativnímu vnímání islámu.  Pokračoval: „Zde jsme měli příležitost obšírně hovořit o těchto obavách a hledat cesty k řešení.“

Mezi účastníky se objevila taková jména jako profesor Koen Geens, belgický ministr spravedlnosti, Faiz Mohammad Osmaní,  ministr pro hadž a náboženské nadace Afghánistánu, profesorka Asma Afsaruddin z Univerzity v Indianě, profesor Scott Alexander z Katolické teologické unie v Chicagu, profesorka Sophia Pandya z Kalifornské státní univerzity a mnoho dalších vědců a učenců z univerzit i dalších institucí z muslimských zemí od Maroka po Indonésii a celého světa. 

 

Násilný extremismus ohrožuje mír

Profesor Emmanuel Gerard vyjádřil ve své úvodní řeči radost nad tím, že jako hlava Gülenova institutu na lovaňské Katolické univerzitě se může podílet na jeho fungování  a že bude moci v této práci pokračovat i nadále.  Podle Gerarda, má díky Gülenově institutu univerzita možnost spojit svůj katolický pohled s jinými přístupy. „Násilný extrémismus ohrožuje mír. Gülenův institut se snaží najít svým vlastním způsobem nové chápání náboženství ve společnosti. Do mezikulturních interakcí vnáší nové pohledy a pojetí. Poslední události však namísto řešení problémů přinášejí v souvislosti s vírou spíše další problémy.  Zde se proto sešlo mnoho akademiků a dalších odborníků, aby přispěli do debaty v této oblasti,“ uvedl.

 

Gülen hovoří o klíčových hodnotách pro naši dobu

Děkan Fakulty sociálních věd lovaňské Katolické univerzity, prof. Bart Kerremans, vyjádřil hrdost nad tím, že Gülenův institut je součástí této univerzity. Slova Fethullaha Gülena mnohokrát citoval během svého projevu:  „Gülen hovoří o klíčových hodnotách pro naši dobu, snaží se, aby lidé byli aktivní.“ Aby srozumitelněji vysvětlil Gülenovo chápání víry převedené do skutků, zdůraznil úkol, který byl muslimům dán. „Fethullah Gülen zve všechny, muslimy i nemuslimy. Hizmet není v pohybu díky heslům, ale díky činům.“ 

 

Despotiční vůdci škodí demokracii v muslimských zemích

Profesor Din Syamsuddin, člen indonéské Rady vysokých islámských duchovních, dodal, že je třeba se zabývat otázkou, zda páchané násilí pramení z náboženství, nebo spíše z politických důvodů.  „Násilí a terorismus nejsou problémem pouze muslimů, týkají se celého lidstva.“

Jak řekl profesor Syamsuddin: „Fyzické násilí, násilí páchané státem, verbální násilí ani žádná jiná z forem násilí není slučitelná s pravými islámskými hodnotami.  Terorismus má vždy politický rozměr. Jeho cílem je dosáhnout politických změn. Islám je zapotřebí bránit před zneužitím a desinterpretací.“   

Podle Syamsuddina je to, co nyní zažíváme důsledkem globální nespravedlnosti.  Právě v této době je potřeba, aby se Islámský svět  a Západ začaly k sobě navzájem chovat upřímně. „Kultura islámu i západní kultura mají společné pilíře,“ zdůraznil. Upozornil též na to, jak demokracii a ochraně lidských práv škodí, pokud v čele muslimských zemí stojí despotičtí lídři. 

Anketa

Jak se Vám líbí náš web?

Výborný
82%
Dobrý
8%
Ujde to
1%
Špatný
7%
Zpět na seznam článků