Posvátný měsíc islámu, který zahrnuje půst, modlitby a skutky charity, začíná tuto sobotu 1. března. Mustafa Cenap Aydin, sociolog náboženství a ředitel Institutu Tevere – Centra pro dialog, popisuje letošní shodu s postní dobou křesťanů, která začíná 5. března, jako objetí mezi dětmi Abrahámovými, kteří kráčejí společně.
Francesca Sabatinelli – Vatican News
Ramadán a postní doba jsou pro muslimy i křesťany obdobím hlubokého zamyšlení nad společnými tématy. Pro obě náboženství je to čas půstu a rozjímání, během kterého jsou věřící vyzýváni k reflexi nad svou existencí, vztahem ke stvoření a ke Stvořiteli.
Cenap Aydin vysvětluje shodu postních období slovy: „Řekl bych, že se jedná o objetí mezi dvěma bratry, mezi dětmi Abrahámovými, kteří jdou společně, každý z jiného důvodu. Velmi konkrétním příkladem je Abu Dhabiský dokument o lidském bratrství, který podepsali papež František a velký imám Ahmad Al-Tajjib. Toto období může muslimům i křesťanům velmi pomoci lépe pochopit základní otázky života. Je třeba také poznamenat, že letošní shody zde nekončí: katolické Velikonoce letos připadnou na stejný den jako pravoslavné Velikonoce, tedy na 20. dubna, a od 12. do 20. dubna se bude slavit židovský svátek Pesach. Letos tedy budeme mít mnoho příležitostí pro mezináboženskou spolupráci, a to i v duchovním životě.“
Ramadán a postní doba
Toto období je pro křesťany i muslimy charakterizováno půstem, který by neměl být vnímán pouze jako dietní omezení, ale především jako důležitý čas k hlubšímu pochopení spirituality. „Muslimové“, zdůrazňuje Aydin, „se od první noci Ramadánu modlí specifické modlitby, probíhají chvíle věnované zamyšlení, například nad významem posvátného textu, při nichž jsou opakovány také mnohé krásné Boží atributy.“
Ve středu 5. března začíná pro křesťany Popeleční středa, tedy začátek čtyřicetidenní cesty k Velikonocům. Těchto 30 dní Ramadánu a 40 dní postní doby bude tedy pro muslimy i křesťany příležitostí k obnovení, šancí skutečně pochopit, kdo jsme, a jakým způsobem můžeme pomáhat svým bližním.
60. výročí Nostra Aetate
Koncilní deklarace Nostra Aetate, nad kterou se zde Cenap Aydin letos zamýšlí u příležitosti 60. výročí jejího vyhlášení papežem Pavlem VI. dne 28. října 1965, uvádí, že muslimové „rovněž uznávají hodnotu morálního života a uctívají Boha zejména modlitbou, almužnou a postem“.
„Určitě je toto období Ramadánu významné nejen kvůli půstu, ale také kvůli větší otevřenosti vůči druhým, kvůli projevení větší dobročinnosti. Taková otevřenost může být v jiném smyslu nazvána modlitbou. Hovoříme tedy o ústní modlitbě, chápané jako vzývání Boha a prosba o Jeho zásah pro dobro, a zároveň o modlitbě, která se stává konkrétním činem – ochotou spolupracovat na míru, napravovat to, co je špatně, řešit konflikty, s plným vědomím, že mír a smíření, o něž bychom měli aktivně usilovat, nikdy nelze dosáhnout bez Boží vůle, a proto prosíme o Jeho pomoc modlitbou.“
Modlitba za papeže Františka
Zvláštní prosba během tohoto posvátného období bude také za Svatého otce. „Budeme se snažit být mu tímto způsobem nablízku, protože je to člověk modlitby, který ji prožívá v každém okamžiku svého života. Proto jako muslimové, i během měsíce Ramadánu, budeme v modlitbách stát při něm,“ uzavírá své zamyšlení Cenap Aydin.