Fethullah Gülen, turecký duchovní vůdce v dobrovolném exilu, zemřel v USA
Zemřel Fethullah Gülen, islámský duchovní žijící v USA, který inspiroval celosvětové sociální hnutí a čelil obviněním, že stál za neúspěšným pokusem o převrat v roce 2016 ve své rodné Turecku.
Michael Rubinkam/ AP
SAYLORSBURG, Pa. — Zemřel Fethullah Gülen, islámský duchovní žijící odloučeně ve Spojených státech, který inspiroval globální sociální hnutí a současně čelil nepodloženým obviněním z toho, že stál za neúspěšným pokusem o státní převrat v roce 2016 ve svém rodnémTurecku.
Aliance pro sdílené hodnoty, v New Yorku sídlící skupina, která propaguje Gülenovu činnost v USA, oznámila, že Gülen zemřel v neděli večer v nemocnici poblíž svého domova v pohoří Pocono v Pensylvánii. Koroner okresu Monroe, Thomas Yanac Jr., uvedl, že byl informován, žeosmdesátník Gülen, který dlouho trpěl zdravotními problémy, zemřel přirozenou smrtí.
Skupina ho nazvala „významnou osobností víry, moudrosti, intelektuální a duchovní autority“, jejíž „dopad bude znát po generace“.
Gülen strávil poslední desetiletí svého života v dobrovolném exilu, žil v uzavřeném areálu a ovlivňoval miliony svých následovníků. Propagoval filozofii, která kombinovala súfismus — mystickou formu islámu — s důrazem na demokracii, vzdělání, vědu a mezináboženský dialog.
Gülen v posledních letech nehrál aktivní roli ve svém hnutí. Podle Aliance pro sdílené hodnoty bude v jeho práci pokračovat skupina blízkých přátel, kteří mu po desetiletí radili.
Náboženský vůdce začínal jako spojenec tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, ale později se stal jeho nepřítelem. Označil Erdogana za autoritáře usilujícího o koncentraci moci a potlačení opozice. Erdogan vykreslil Gülena jako teroristu a obvinil ho z organizování pokusu o vojenský puč 15. července 2016, kdy frakce uvnitř armády použily tanky, vojenské letouny a helikoptéry k pokusu o svržení vlády.
Na výzvu prezidenta vyšli do ulic tisíce lidí, aby se postavili proti pokusu o převrat. Pučisté stříleli do davu, bombardovali parlament a další vládní budovy. Celkem bylo zabito 251 lidí a přibližně 2 200 dalších bylo zraněno. Okolo 35 údajně zapojených pučistů bylo zabito.
Gülen důrazně popřel jakoukoli účast a jeho příznivci označili obvinění za absurdní a politicky motivovaná. Turecko zařadilo Gülena na seznam nejhledanějších osob a požadovalo jeho vydání.Spojené státy ale neprojevily velkou ochotu ho poslat zpět, uvádějíc, že potřebují více důkazů. V USA nikdy nebyl obviněn z trestného činu a opakovaně odsuzoval terorismus i strůjce pokusu o převrat.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan v pondělí prohlásil, že Gülenova smrt „pro nás neznamená uspokojení ani oddych. Tato organizace je hrozbou, jakou naše země jen zřídkazažila.“ Vyzval Gülenovy příznivce, aby se odvrátili od „této vlastizrádné špatné cesty“.
V Turecku bylo Gülenovo hnutí – známé také jako Hizmet, turecky „služba“ – vystaveno rozsáhlému státnímu zásahu. Vláda zatkla desítky tisíc lidí pro jejich údajné napojení na pokus o převrat, více než 130 000 podezřelých příznivců připravila o jejich pracovní místa ve státní správě, dalších více než 23 000 vyhodila z armády a zavřela stovky firem, škol a mediálních organizací spojených s Gülenem.
Gülen označil zásah za hon na čarodějnice a odsoudil turecké vůdce jako „tyrany“.
„Poslední rok na mě měl značný dopad, když jsou stovky tisíc nevinných tureckých občanů trestány jen proto, že se vláda rozhodla, že jsou nějakým způsobem ‚spojeni‘ se mnou nebo s hnutím Hizmet, a tuto domnělou vazbu považuje za zločin,“ řekl při příležitosti prvního výročí neúspěšného převratu.
Ozgur Ozel, lídr hlavní opoziční Republikánské lidové strany Turecka, prohlásil, že Gülenovarozsáhlá síť zůstává pro Turecko hrozbou.
„Zakladatel je mrtvý, ale organizace zůstává. Nikdo by si neměl myslet, že toto nebezpečí pominulo nebo je u konce. Všichni by měli být na pozoru před touto organizací,“ řekl Ozel.
V pondělí turecký regulační úřad pro televizní a rozhlasové vysílání varoval před obsahem chválícím Gülena a uvedl, že žádný vysílatel nesmí uctívat „teroristu“. Mezitím prokurátoři v severozápadní provincii Bursa zahájili vyšetřování novinářky, která, jak informovala státní agentura Anadolu, je podezřelá z propagace terorismu poté, co řekla, že doufá, že bude odpočívat v nebi.
Abdulhamit Bilici, který byl šéfredaktorem s Gülenem spojeného časopisu Zaman, když ho na začátku roku 2016 Erdogan uzavřel, v pondělí uvedl, že Gülen byl po desetiletí v Turecku pronásledován, a že Turecko je jedinou zemí, která tvrdí, že Gülenovo mírové hnutí Hizmet je teroristickou skupinou.
„Byl zdrojem inspirace pro miliony lidí, nejen v Turecku, ale po celém světě,“ řekl Bilici v rozhovoru v Pensylvánii, v místě, kde Gülen žil. „Dnes je velmi smutný den, den zamyšlení, smutnění a modlitby.“
Fethullah Gülen se narodil v Erzurumu na východě Turecka. Oficiální datum jeho narození bylo 27. dubna 1941, ale to je už dlouho předmětem sporu. Y. Alp Aslandogan, který vede newyorskou skupinu propagující Gülenovy myšlenky a práci, uvedl, že Gülen se ve skutečnosti narodil někdy v roce 1938.
Vystudovaný imám si získal pozornost v Turecku před přibližně padesáti lety, kdy začal kázat o toleranci a dialogu mezi vírami. V roce 1998 se dokonce setkal s papežem Janem Pavlem II. Gülen věřil, že náboženství a věda mohou koexistovat, a jeho přesvědčení o spojení islámu se západními hodnotami a tureckým nacionalismem oslovilo široké spektrum obyvatelstva, což mu vyneslo miliony následovníků.
Gülenovi příznivci vybudovali volně spojenou globální síť charitativních nadací, profesních asociací, podniků a škol ve více než 100 zemích, včetně 150 škol financovaných daňovými poplatníky v celých Spojených státech. V Turecku podporovatelé řídili univerzity, nemocnice, charity, banku a rozsáhlou mediální říši s novinami a rozhlasovými a televizními stanicemi.
Gülen byl však některými lidmi ve své vlasti považován za podezřelého. V této hluboce rozdělené zemi, kde se střetávali ti, kteří byli loajální silně sekulárním tradicím, a příznivci islámské strany spojené s Erdoganem, jež se dostala k moci v roce 2002.
Ačkoliv se Gülen dlouho vyhýbal otevřené podpoře jakékoli politické strany, jeho hnutí navázalo de facto alianci s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem v boji proti staré gardě vojensky podporovaných sekularistů. Gülenova mediální říše pak poskytla důležitou oporu Erdoğanověislámsky orientované vládě, přičemž Gülenisté pomohli vládnoucí straně vyhrát několikery volby. Ale aliance mezi Erdoganem a Gülenem získala trhliny poté, co hnutí kritizovalo vládní politiku a odhalilo údajnou korupci v okruhu Erdoganových nejbližších. Erdogan, který obvinění popřel, byl unavený z rostoucího vlivu Gülenova hnutí.
Turecký vůdce obvinil Gülenovy stoupence z infiltrování policie a soudnictví a z vytváření paralelního státu, a začal usilovat o Gülenovo vydání do Turecka ještě před neúspěšným pokusem o převrat v roce 2016
Duchovní vůdce žil v USA od roku 1999, kdy přijel za lékařským ošetřením.
V roce 2000, když byl Gülen stále v USA, ho turecké úřady obvinily z vedení islamistického spiknutí za účelem svržení sekulární formy vlády v zemi a ustanovení náboženského státu.
Některá obvinění proti němu byla založena na nahrávce, na které měl údajně říci příznivcůmislámského státního zřízení, aby trpělivě vyčkávali: „Pokud se ukáží příliš brzy, svět jim rozdrtí hlavy.“ Gülen uvedl, že jeho slova byla vytržena z kontextu.
Duchovní byl souzen v nepřítomnosti a osvobozen, ale nikdy se nevrátil do vlasti. Vyhrál dlouhý právní spor proti administrativě tehdejšího prezidenta George W. Bushe, aby získal trvalý pobyt v USA.
Gülen, jenž se málokdy ukazoval na veřejnosti, žil v tichosti na pozemcích islámského rehabilitačního střediska. Opouštěl je většinou jen, aby navštívil lékaře kvůli zdravotním problémům, které zahrnovaly srdeční choroby a cukrovku, většinu svého času trávil modlitbou a meditací a přijímal návštěvy z celého světa.
Gülen se nikdy neoženil a neměl děti.
Suzan Fraser, autorka Associated Press v Ankaře přispěvatelka této zprávy.
Tato zpráva byla převzata z Washington Post.