Významný turecký muslimský duchovní považuje terorismus za odporný

| 19.04.2016 | přečteno 1394x

   Masakry spáchané teroristy islámského státu, které o život připravily několik desítek lidí a zbytky jejich těl rozesely po letištní hale a v metru v Bruselu, nevídané bombové útoky na Blízkém východě a nakonec smrt 67 křesťanských věřících v Pákistánu z rukou sebevražedného atentátníka Tálibánu o Božím hodu velikonočním ještě zesílily nevyslovitelnou zlost po celém světě. Tyto neodpustitelné nelidské činy musely vnést smutek do srdce Fethullaha Gülena, Turka, který je počítán mezi stovku světově nejvlivnějších lidí a považován za zastánce umírněného pohledu v muslimském světě.

Ve svém prohlášení vydaném krátce po masakrech Gülen řekl: „Tím, jak skupina, která si říká Islámský stát, známá jako ISIS, pokračuje v páchání teroristických činů na Blízkém východě, musí se muslimové konfrontovat s touto totalitní ideologii, která jej a jiné teroristické skupiny oživuje. Každý teroristický čin spáchaný ve jménu islámu hluboce ovlivňuje všechny muslimy. Odcizuje je od ostatních spoluobčanů a prohlubuje nepochopení povahy jejich víry.“

„Není spravedlivé obviňovat islám za zvěrstva násilných radikálů,“ řekl, „ale když se teroristé zaštiťují islámem, pak nesou tuto identitu, byť by to bylo pouze nominálně. Ostatní věřící muslimové musejí udělat vše, co mohou, aby bránili této rakovině metastázovat v našich komunitách. Pokud to neuděláme, budeme částečně zodpovědní za pokřivený obraz naší víry.“

Dále pokračoval: „Opravdový muslim, který chápe islám ve všech jeho aspektech, nemůže být terorista. (...) Protože islám neschvaluje zabíjení lidí za účelem dosažení jakéhokoli cíle. (...) A proto všechny tyto principy a interpretace vyžadují kritický rozbor a opravu od lidí vzdělaných ve svém oboru.“

„Mělo by být jasné, že muslimové se nesmějí stávat teroristy. Proč by to mělo být jasně řečeno? Protože lidé musí pochopit, že pokud udělají něco zlého, i když je to tak nepatrné jako atom, zaplatí za to zde i na onom světě.“

Fethullah Gülen je považován za „islámského učence, kazatele a sociálního obhájce, jehož desítky let trvající angažování se v altruistické komunitě inspirovalo miliony lidí v Turecku a po celém světě. Je jednou z nejdůležitějších muslimských osobností na světě. Svůj život zasvětil mezináboženskému a mezikulturnímu dialogu, službě společenství a prosazování přístupného kvalitního vzdělání.“

Byl první světový učitel islámu, který veřejně odsoudil v deníku Washington Post teroristické útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku z 11. září 2001 a vyzval k celosvětovému míru.

V dubnu loňského roku obdržel Fethullah Gülen Mírovou cenu Gándhího-Kinga-Ikedy. Na jejím udílení dr. Lawrence Edward Carter řekl, že ocenění získal Gülen za svůj mezináboženský a mezikulturní dialog o vědě, demokracii a duchovnu, a také pro svůj odpor proti násilí a zneužívání náboženství jako politické ideologie se stal humanizační tváří islámu.

Institut Gándhího-Kinga-Ikedy pro globální etiku a usmíření byl vytvořen, aby sloužil jako konferenční a multikulturní institut, na jehož půdě se mají diskutovat perspektivy ovlivňující pojetí obecného lidství. Jeho centrum je při Mezinárodní kapli v Morehouse College v americké Atlantě a k jeho poslání patří též oceňování života, práce a myšlenek velkých vůdců jakými byli Martin Luther King, Mahátma Gándhí či Daisaku Ikeda. Gülenovo jméno se nyní pojí s těmito třemi mysliteli.

Mohandas Karamčand Mahátma Gándhí (1869-1948) je považován za největšího světového duchovního vůdce za posledních tisíc let. Využitím nenásilí, půstu a náboženské tolerance vyvinul a otestoval nátlakové prostředky pro ukončení éry koloniální nadvlády a imperialismu. Jeho občanská neposlušnost a následné nenásilné demonstrace v Jižní Africe a Indii získaly nezávislost pro 400 milionů Indů po třech stoletích britské nadvlády.

Martin Luther King (1929-1968) pracoval „vytrvale na vykoupení duše Ameriky“. Angažoval se v hnutí občanské neposlušnosti a inspiroval protestní hnutí za občanská a lidská práva. Jeho oddanost míru a spravedlnosti získala široký ohlas. Magazín TIME jej v roce 1963 vyhlásil Mužem roku. V roce následujícím obdržel Nobelovu cenu za mír a stal jediným nevoleným Američanem, na jehož počest se v USA slaví státní svátek.

Daisaku Ikeda (1928) je přední buddhistický filozof, spisovatel, básník a pedagog. Je prezidentem Sóka Gakkai International (SGI), laického buddhistického sdružení s více než 12 miliony členy ve 163 zemích po celém světě. Je zakladatelem několika vzdělávacích, kulturních a výzkumných institucí.

V roce 1947, když mu bylo 19 let, se Ikeda připojil k Sóka Gakkai (Společnosti pro vytváření hodnot) a pod vlivem buddhistického filozofa Josei Tody pomáhal formovat hnutí za mír, kulturu a vzdělávání. Získal řadu čestných doktorátů a ocenění včetně Ceny míru Organizace spojených národů, Mezinárodní ceny tolerance Centra Simona Wiesenthala a Humanitární ceny Rosy Parksové.

Mezi tyto vůdce se přiřadil též Fethullah Gülen (1941), který se narodil do skromné rodiny v tureckém městě Erzurum. V mládí studoval přírodní vědy, východní a západní filozofii, stejně jako islámské tradice. Koncem 50. let se přestěhoval do Edirne a v roce 1960 do Izmiru, který je centrem třetí největší provincie v Turecku. Zde začal formulovat své názory. Při slavnostní řeči během večera, kdy byla Gülenovi udělena Cena Gándhího Kinga Ikedy, byl zdůrazňován jeho aktivismus a způsob, jakým dokáže upoutat pozornost vzdělaných i obyčejných lidí. V mešitách i v konferenčních sálech Gülen hovořil o záležitostech sahajících od náboženství přes mír, vzdělání či vědu až po ekonomiku a o mnoha dalších palčivých společenských tématech té doby, zejména o sociální spravedlnosti.

V následujících dvou desetiletích Gülenovo úsilí mobilizovalo spoluobčany k poskytování kvalitního vzdělání chudším vrstvám, zřizování stipendií, bezplatných doučovacích center, vysokoškolských přípravných kurzů, škol a studentských ubytoven, což napomohlo transformovat sociální krajinu Turecka. Tyto aktivity se rozšířily i do dalších zemí od Střední Asie po jižní Afriku, od Austrálie po Balkán.

Gülenovo hnutí, též nazývané Hizmet, zapůsobilo na filantropy z celého světa, kteří mu poskytli velkorysou finanční podporu, aby bylo možné udržet vzdělávací a humanitární programy v chodu.

Mnozí ze studentů Hizmetu vyhráli hlavní ceny v mezinárodní soutěžích z matematiky a přírodních věd. V oblastech postižených konflikty na Filipínách, v Makedonii, Afghánistánu, Iráku nebo Bosně se říká, že školy hnutí Hizmet jsou bašty mezináboženské a mezietnické harmonie.

Gülen obhajuje vzdělávání a posílení postavení žen. Nemocnice postavené příznivci Hizmetu poskytly cenově dostupnou kvalitní zdravotní péči. Lékaři - dobrovolníci přinášejí bezplatnou lékařskou péči do míst, která ji zoufale potřebují. Největší humanitární organizace, která v rámci iniciativy Hizmet vznikla, mobilizovala tisíce dobrovolníků a finančních dárců na pomoc obětem přírodních katastrof v jihovýchodní Asii, Jižní Americe a Africe.

Gülen oživil tureckou tradici mezináboženského dialogu. Jedním ze základních principů jeho učení je oslava náboženské, kulturní, sociální a politické rozmanitosti. Tuto rozmanitost chápe jako „vůli Boží“, jak říká: „Musíte mít ve svém srdci místo pro každého.“

Gülenovo celoživotní úsilí o mezináboženskou spolupráci mu vyneslo uznání od křesťanských a židovských osobností doma v Turecku i osobní setkání s papežem Janem Pavlem II.

Za rok 2011 obdržel Fethullah Gülen Cenu míru od Institutu Východ-Západ, který má sídlí v New Yorku. V roce 2008 byl zvolen nejvlivnějším světovým intelektuálem ve společném žebříčku Sto nejvlivnějších intelektuálů světa amerického časopisu Foreign Policy a britského časopisu Prospect. A pět let nato byl magazínem Time zařazen do stovky nejvlivnějších lidí světa a označen za nejsilnějšího obhájce umírněnosti v muslimském světě.

V současné době žije v relativním ústraní ve svém útočišti v Pensylvánii, kde dělí svůj čas mezi čtení, psaní, soukromé modlitby a propagování sdílených hodnot, dialogu a míru.

 

Autor:  Domini M. Torrevillas; vyšlo v The Philippine Star, 29. března 2016. 

Anketa

Jak se Vám líbí náš web?

Výborný
82%
Dobrý
9%
Ujde to
1%
Špatný
6%
Zpět na seznam článků